Čínsky se můžete naučit i v pozdějším věku. Jde to!
Naučte se čínsky i v pozdějším věku! Jde to!
Myslíte si, že už na učení jazyků nemáte věk? Že vám v tomhle směru ujel vlak? Kdepak! Na LTL je studentů „v letech“ hodně.
Odrostly jim děti, mají zpátky svou svobodu a mohou si začít plnit sny. Někteří se učí čínsky pro radost, ale někteří proto, že by rádi v Číně pracovali.
O jeden takový příběh, který inspiroval k zahájení studia i mě, se teď s vámi podělím.
Dáma na fotce (omluvte kvalitu, ale jinou prostě nemám) je Terezina spolužačka Catherine. Je jí něco přes 65, je Francouzka, žije v Kalifornii a pracuje pro Apple.
Čínsky ze začala učit asi před rokem. Proč? Protože Apple vypsal výběrové řízení na manažerskou pozici v Číně. Na dva roky.
A ona se dostala do nejužšího výběru, jenomže skončila druhá. Dali přednost jejímu kolegovi, jenž uměl čínsky.
A tak to teda ne! Ona tu práci prostě získá. Výběrko se ve 2020 opakuje a do té doby bude čínsky umět plynně! Začala se učit doma v Americe. Velmi intenzivně.
A došla hodně daleko, asi nejdál, jak to bez pobytu v Číně jde. Takže si vzala neplacené volno a vyrazila na tři měsíce – šest týdnů v Pekingu, šest týdnů ve zcela cizinci nedotčeném Chengde. Šest hodin čínštiny každý den, pak úkoly a samostudium. Bydlení v rodině, prostě čínština 24/7.
Klidně si mohla platit jenom individuální hodiny a nebýt ve třídě s patnáctiletou Češkou, sedmnáctiletým Italem, šedesátiletým Němcem a protivnou čtyřicetiletou Finkou, kteří jí ubírali lektorovu pozornost.
Jenomže to by zase nebyla sranda. Klidně mohla bydlet celé tři měsíce v pětihvězdičkových hotelech a kritizovat, že jí špatně ustlali postel nebo že kyselo je moc kyselý. Místo toho ale usedala k večeři s obyčejnou čínskou rodinou ve venkovském Chengde.
Po jídle umyla nádobí a vyčistila troubu, spala v tlustém termoprádle a možná i v péřové bundě, protože se ještě netopilo, ale teploty v Chendge už byly dávno pod bodem mrazu.
Nasbírala spoustu neuvěřitelných historek, u kterých nám tekly slzy smíchu a jestli jsme s někým vždycky rádi vyráželi ven, byla to právě Catherine.
Catherine, která se do všeho vrhá s nadšením – ať je to hospodský kvíz, smlouvání na trhu se starožitnostmi nebo výlet do lesa.
Její energie a smích, radost a optimismus, jsou vysoce nakažlivé a hlavně strašně inspirující. Catherine je důkazem toho, že věk je jenom číslo, a člověk opravdu může dosáhnout všeho, co si usmyslí. Limity máme jenom sami v sobě…
P. S.: Čínsky se intenzivně učím už půl roku. Zpočátku jsem vůbec nechápala, jak tenhle jazyk funguje a propadala beznaději. Už se to ale zlomilo a pokroky jsou tu! Zatím se učím v Čechách, hodinu mám jednou týdně s českou lektorkou (a jak vidíte na úvodní fotce, fakt mě to baví), a příští rok si určitě dopřeji studijní pobyt na LTL.