Ženská práva v Číně aneb Zbylé ženy
Ženská práva v Číně aneb Zbylé ženy
V roce 1979 byl čínskou vládou nastolen systém tzv. politiky jednoho dítěte (čínsky 计划生政 策), který nejenže povoloval rodinám mít jen jedno dítě, ale tvrdě upřednostňoval chlapce a mnoho žen šlo tedy na potrat, když čekaly holčičku. Jak je to ale dnes?
Podle tradiční čínské kultury by každá žena měla ve dvaceti, maximálně pětadvaceti mít manžela a dítě.
Vzhledem k tomu, jak vysoká úroveň života a konkurence v oblasti pracovních příležitostí ve velkých čínských městech v dnešní době je, ženy tohoto věku se soustředí na vysokoškolské vzdělání a postup v kariéře.
U starších generací a u mužů si tím tedy získaly přezdívku „ 剩女“, v přepisu „shengnu“ neboli „zbylé ženy“.
S tímto označením přišla jako první All-China Women‘s Federation, která v březnu roku 2011 zveřejnila poměrně kontroverzní článek s názvem „Leftover women do not deserve our sympathy“.
Na to konto vzniklo celosvětové hnutí právě s názvem Zbylé ženy, které bojuje za odstranění předsudků o ženách, kterým je nad dvacet let a nejsou vdané.
Internetový časopis The China Daily označil tuto skupinu žen za „sílu se kterou se musí počítat“ a mnoho lidí tedy hnutí definovalo jako „úspěšné ženy“. Ostatně nejbohatší žena Číny (Yang Huiyan) také žádné děti nemá.
Čínská kultura se po staletí řídila Konfucialismem, který ženy vnímal jako stvoření mužům podřadná, sloužily v podstatě jen na výchovu dětí.
Politika jednoho dítěte měla jen jeden výsledek, a to nedostatek žen a příliš mnoho mužů.
Protože tomuto stavu chtějí Číňané předejít, hledají cesty, jak ženy donutit se soustředit na hledání partnera a zakládání rodiny, s hnutím tedy nesouhlasí.
Sociální nátlak na ženy má nepříznivý dopad na ekonomiku, protože se ženy často vdávají ve spěchu a nedávají ohled na manželovo finanční zabezpečení.
Ceny nemovitostí v Pekingu a Šanghaji prudce vzrostly, ženy tedy často investují své úspory do společných bytů a poté o všechno přijdou.
Spekuluje se i o tom, že toto by mohl být odstrašující případ a jeden z důvodů, proč přibývá „zbylých žen“.
Politička, která sama představuje jako „zbylou ženu“, Tsai Ing Wen, je profesorka a prezidentka Taiwanu.
Tsai je kritizována zejména za to, že je neprovdaná a bezdětná, čínské státní noviny ji popsaly jako „svobodnou političku bez smyslu pro cit a lásku, protože nemá děti, o které by se starala“.
Jako jediná politička v Číně tedy podporuje ženy, které si stojí za tím, že mohou žít kvalitní život i bez partnera.
Čínská vláda je známá bojem proti feministickým hnutím, jako je například Shengnu. O důslecích žen bez dětí se dá jen spekulovat…